„Vedoucí proseb za odpuštění (sajjid al-istighfár) je,

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že prosby za odpuštění mají různé verze a nejlepší z nich jsou slova služebníka: „Bože, Ty jsi můj Pán, není boha kromě Tebe, stvořil jsi mne a já jsem Tvůj služebník a dodržuji Tvou úmluvu a slib, jak jsem schopen. Chraň mě před zlem, kterého jsem se dopustil, doznávám Tvou milost, kterou jsi mi udělil, a doznávám své hříchy, odpusť mi je, protože nikdo jiný nemůže odpustit hříchy, jen Ty.” Člověk nejdříve dosvědčí jedinost Boží, že Bůh je jeho stvořitelem, tím, koho uctívá a který nemá žádné společníky, a že dodržuje to, co slíbil Bohu z víry a poslušnosti, jak je toho schopen, protože i když se člověk snaží, nikdy nemůže dosáhnout dokonalosti a vykonat vše, co mu Bůh nařídil, ani dostatečně poděkovat za Boží dobrodiní. A pak dosvědčuje, že se obrací na Boha, přidržuje se Jej a žádá Ho o ochranu před vším zlem, kterého se člověk dopustil. A poslušně Bohu dosvědčuje, aby mu poděkoval za Jeho dobrodiní, a také sám před sebou dosvědčuje svůj hřích. A nakonec se přibližuje k Bohu a prosí Ho za odpuštění a aby skryl jeho hříchy a smazal je díky Své dobrotě a milosrdnosti, protože nikdo jiný kromě Boha nemůže odpustit hříchy. Poté Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že tyto prosby patří do ranních a večerních proseb, a že kdo je řekne s vírou a jistotou a rozumí tomu, co říká, na začátku dne, což je od úsvitu do východu slunce, a pak zemře, vstoupí do ráje. A kdo je řekne v noci (a tento čas začíná již před západem slunce) a zemře, než se rozední, vstoupí do ráje.